Zakladatel léčebné metody - náš velký guru - prof. MUDr. Václav Vojta

Vojta

 

Prof. MUDr. Václav Vojta (12. července 1917 v Mokrosukách na Klatovsku - 12. září 2000 v Mnichově, Německo) byl českým, posléze německým lékařem, specializací dětský neurolog. Byl autorem metody reflexní lokomoce, nazývané "Vojtova metoda", používané k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou.

Po promoci na lékařské fakultě, v roce 1948, nastoupil jako asistent na dětské oddělení Neurologické kliniky VFN v Praze, které vedl přednosta akad. MUDr. Kamil Henner (30. 3. 1895 - 27. 8. 1967). Od července 1954 několik následujících let jezdil pravidelně jako konziliář do dětské léčebny v Železnici u Jičína, o jejíž otevření - v únoru 1953 - se zasloužil. V roce 1956 byl jmenován do vedení dětského neurologického oddělení 4. Neurologické kliniky LF UK v Praze. V letech 1961 až 1968 pracoval jako ordinář pro dětskou neurologii na Fakultní poliklinice na Karlově náměstí, kde vedl semináře vývojové kineziologie u hybně postižených kojenců, dětí a mladistvých. V roce 1968 emigroval do NSR, kde pracoval jako vědecký pracovník Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. V roce 1975 odešel do Dětského centra v Mnichově, kde působil i po roce 1995, kdy oficiálně ukončil lékařskou činnost.

Během svého života publikoval více než 100 vědeckých prací. Jeho kniha „Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku“ byla přeložena do mnoha jazyků. V roce 1992 vyšla poprvé kniha "Vojtův princip", která byla přeložena do mnoha světových jazyků.

V roce 1998 byla založena Mezinárodní Vojtova společnost se sídlem v Mnichově, která organizuje kurzy Vojtovy metody, např. v Nizozemí, Francii, Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, Česku, Slovensku, Polsku, Argentině, Chile, Mexiku, Venezuele, Jižní Koreji, Japonsku a Indii.

Vyznamenání
Roku 1974 byl profesor Vojta vyznamenán Cenou Heinricha Heineho, nejvyšším vyznamenáním Německé ortopedické společnosti (Deutsche Gesellschaft für Orthopedie). Roku 1979 mu propůjčil spolek Aktion Sonnenschein medaili „Společně růst“ („Miteinander wachsen“). Roku 1983 obdržel cenu Ernsta von Bergmanna za rozšiřující vzdělávání lékařů od Spolkové lékařské komory, roku 1990 von Pfaundlerovu medaili od Profesního svazu dětských lékařů za vzdělávání dětských lékařů. Profesor Vojta byl nositelem Spolkového kříže za zásluhy. Vysoká vyznamenání mu byla propůjčena v Japonsku a Jižní Koreji. Collegium Catholicum Medicinae v Soulu (Jižní Korea) ho roku 1994 jmenovalo hostujícím profesorem. Od roku 1992 pravidelně přednášel, až do konce života, na „své“ Neurologické klinice LF UK v Praze, kde mu byla roku 1996 předána obnovená habilitace, a byl jmenován mimořádným profesorem neurologie a dětské neurologie. V České republice byla prof. Vojtovi v říjnu 2000 posmrtně propůjčena prezidentem Václavem Havlem medaile Za zásluhy.

Co je "dětská mozková obrna" (DMO)
Dětská mozková obrna (dále jen DMO), je označení pro soubor poruch vývoje motorických oblastí mozku, nebo jejich jiné poškození v ranném stádiu vývoje. Důsledkem jsou zejména poruchy hybnosti. V současnosti jsou tendence používat místo "dětské mozkové obrny" výhradně termín "mozková obrna", což vychází z anglického názvu cerebral palsy, a danou diagnózu vystihuje lépe.

Základní fakta
DMO není chorobou nakažlivou, ani dědičnou. Rodič si této poruchy všimne teprve tehdy, když je pohybový vývoj dítěte opožděn, nebo se začne opožďovat. Velmi často to bývá po zhruba prvním půlroce života.
Tato choroba je důsledkem určitého poškození mozku, zejména hypoxie. Může vzniknout během jednoho ze tří následujících období:
- v těhotenství (prenatální etiologie),
- při porodu (perinatální etiologie),
- v prvních měsících života dítěte (postnatální etiologie).

Velmi často se k DMO ještě přidávají jiné vady, jako jsou např. snížená inteligence, smyslové vady, a v mnoha případech epilepsie. Postižené dítě se opožďuje nejen v pohybovém, ale také v psychickém vývoji. Existují různé formy DMO. Pod tento pojem se však nezahrnují poruchy hybnosti, které jsou způsobené různými onemocněními svalů, či periferních nervů.

Formy DMO
- Diparetická forma:
- symetrické postižení obou dolních končetin
- slabší dolní končetiny (méně vyvinuté)
- nápadný nepoměr mezi vzrůstem trupu a dolních končetin
- svalová hypertonie (svalové napětí)
- zkraty svalů (vadné držení dolních končetin i pánve)
- inteligence bývá zachována

Hemiparetická forma:
- je nejčastější (postižena je celá jedna polovina těla) 
- skoro vždy je více postižena horní končetina
- typické postižení charakterizováno paží přitaženou k trupu
- končetina pokrčena, až úplně ohnutá v lokti
- předloktí otočeno hřbetní stranou vzhůru
- ruka ohnuta směrem do dlaně a uchýlena směrem k malíkové straně
- postižené končetiny jsou slabší, a zpravidla kratší ve srovnání s druhostrannými

Kvadruparetická forma:
- těžší forma diparetické formy
- postiženy všechny 4 končetiny

Jednotlivé formy DMO se často mezi sebou kombinují. Pak hovoříme o smíšených formách. Jsou časté deformity nohou. Mezi nejčastější patří koňská noha, kdy je pata tažena vzhůru a noha stojí na špičce.

Zdravotní problémy provázející DMO:
- růstové potíže
- mentální postižení
- epilepsie
- poruchy zraku a sluchu (strabismus, tupozrakost...)
- abnormální pocity a poruchy citlivosti (astreognózie)
- jiná postižení

Léčba
DMO je choroba, která se nedá vyléčit. Dá se však pomocí léčby dosáhnout zlepšení podmínek a životních možností dítěte, což většinou příznivě ovlivňuje kvalitu jeho života. Lékařské pokroky posledních let, a hlavně pokroky v léčbě postižených s DMO, vedly k tomu, že dnes již mnozí z těch, kteří byli včas a správně léčeni, mohou vést téměř normální život. Ani dnes ještě neexistuje nějaká standardní léčba, která by byla u všech pacientů dostatečně účinná. Lékař, který léčí pacienta s DMO, je víceméně závislý na řadě specializovaných odborníků, s jejichž pomocí nejprve správně určí a stanoví individuální poruchy, a pak jim přizpůsobí celý terapeutický program. V současné době probíhá také několik klinických studií na aplikaci kmenových buněk z pupečníkové krve.

Léčebný plán zpravidla zahrnuje:
- speciální péči a výchovu
- soustavnou rehabilitaci (domácí, ústavní)
- mechanické pomůcky (dlahy pro svalovou nerovnováhu, kanadské či francouzské hole, okluzor...)
- léky uvolňující svalové křeče (spasmy)
- léky pro léčbu epilepsie   
- operační zákrok invazivní (např. selektivní dorzální rizotomie /SDR/) 

Obecně platí, že čím dříve je komplexní léčba zahájena, tím větší má dítě šanci překonat vývojovou poruchu, nebo se naučit zvládat různé úkoly alternativními způsoby. Používá se řada rehabilitačních metodik. Nejlepší výsledky jsou dosaženy při zahájení do 6 měsíců věku dítěte. Začíná se obyčejně s reflexním plazením (tzv. Vojtova metoda). Jeho pokračovatelem je MUDr. Stanislav Severa z Nového Města na Moravě.

Diagnostika a terapie kojenců, ohrožených vývojem hybné poruchy,
a malých dětí s DMO metodou prof. MUDr. Václava Vojty

Od 9. 4. 2010 je v novém rehabilitačním pavilonu Jedličkova ústavu V Praze 4, Na Topolce 1, otevřena ordinace pro novorozence a kojence, ohrožené vývojem hybné poruchy, zejména DMO. Neurokineziologickou diagnostiku podle Vojty provádí lékař, terapii a zácvik rodičů v terapii samostatně fyzioterapeut s kursem Vojtovy metody. Ideální pro včasnou diagnostiku a zahájení terapie je věk dítěte do 3 měsíců korigovaného věku, ale možné je vyšetřit a léčit i starší kojence.

Vojtova metoda
Vojtova metoda zahrnuje včasnou diagnostiku neurokineziologickým vyšetřením a včasnou terapii reflexní lokomocí. Obě součásti metody jsou dílem českého neurologa, prof. MUDr. Václava Vojty.

Včasnou neurokineziologickou diagnostikou je možné odhalit příznaky ohrožení vývojem DMO již v prvních třech měsících života. Pak lze včas zahájit kvalitní léčbu reflexní lokomocí s cílem dosáhnout optima možného pohybového vývoje dítěte. Včasná diagnostika v součinnosti, s včasnou terapií do 3 měsíců věku, přináší nejlepší výsledky v léčbě, protože zasahuje v době, kdy jde většinou zatím jen o funkční blokádu pohybového vývoje, nikoliv o fixaci chyby se strukturálními změnami na svalech a šlachách.

Lékař určí, na jakém stupni vývoje se dítě nachází a zjistí, zda je ohrožené vývojem DMO. Léčení provádí zkušený fyzioterapeut s kursem Vojtovy metody a se zkušenostmi v práci s nedonošenými dětmi a kojenci.

Vojtovu metodu lze však aplikovat od narození do stáří, proto její užití je i u starších dětí a dospělých lidí možné a účinné. Tato práce vyžaduje zkušeného lékaře, který zná neurokineziologickou diagnostiku podle Vojty ve spolupráci s kvalitním, v této metodě školeným, fyzioterapeutem.

Terapeutem pro vlastní dítě jsou však jeho rodiče, protože oni po řádném zacvičení, provádějí léčbu 3x - 4x denně doma tak, aby vývoj dítěte s příznaky vývoje hybné poruchy byl co nejlepší.

(Při psaní tohoto článku jsme vycházeli z textu MUDr. Jaroslavy Kolářové, Ph.D. Děkujeme.)

Další zajímavosti:

1. Článek od Jarmily Čermákové

2. Nahoře, v odkazu na jméno, naleznete dokument (zdroj: ČT, cyklus "Gen", natočeno ve dnech 15. a 16. 10. 1993).


Fotografie: 5x 80. a 90. léta (v NSR)

Publikační činnost - výběr: "Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku" (1. české vydání v r. 1992), "Vojtův princip" (1. české vydání v r. 1992)


Komentáře

INFORMACE PRO NÁVŠTĚVNÍKY: každou stránku můžete okomentovat


LÁZNĚ MAJÍ NOVÉHO MAJITELE


01.10. 2019 19:08:07
27.08. 2017 22:30:40
95821
Lázně Železnice  přihlásit poslední změna: 23.09. 2017 22:25:57